Mezinárodka v polských Kielcích 19.11.2011

20.11.2011 21:46

Na Mezinárodní výstavu psů jsme se vydali v sobotu ráno kolem sedmi hodin. 

Posuzování jsme měli být až ve dvanáct hodin,jak jsme měli uvedeno na

zvacím listu. Uvedený čas posuzování, je " informace k nezaplacení ", hlavně

pro ty co jedou zdaleka. Z Ostravy to máme jen nějakých třista kilometrů.

Jeli jsme přes Bielsko Bialou až za Katowice, po silnici první třídy a dále

přes Zawiercie a Jendrzejów až do Kielcu, po místních okreskách, kde jsme

projížděli kolem několika kilometrů dlouhých staveb nových silnic. I okolí

Kielcu je jedno velké staveniště.

        Výstava se konala v překrásném, prostorném, výstavním areálu

" Targi Kielce ". Sešlo se na 3400 psů z třiceti zemí a špiců kolem 27.

Nás posuzoval  dánský rozhodčí Jens Utke Ramsing.

Posuzování bylo velice přísné, důkladné, měřily se výšky, počítaly zuby

a zase se šetřilo tituly. 

  

         Nell    Exc.  1         Ronny   Exc. 1


        Poláci opět nezklamali vynikajícím a chutným bufetem a tak posilnění

jídlem, jsme se po výborném obědě i když bez titulu, vydali na cestu zpět.

Domů jsme dorazili až pozdě za tmy...........

Dějiny města Kielce

První zmínky o osadě jsou z roku 1081. Roku 1171 zde vznikla kapitula,

v následujícím století bylo místo tak jako mnohá další zničeno nájezdem

Tatarů. Městská práva byla Kielcům udělena roku 1364.

Město nejvíce prosperovalo v období renesance, jednak díky obchodu,

jednak díky místním nalezištím kovů. Během třicetileté války však bylo

město zničeno, což dokonala švédská vojska roku 1655. Po dělení Polska

připadly Kielce zprvu Rakousku, od roku 1815 pak byly součástí

carského Ruska. Díky Stanislavu Staszicovi zde r. 1816 vznikla první vyšší

technická škola v Polsku a město se rozvíjelo.Přesto však přišlo roku 1848

o status sídla gubernie a železnice sem však dorazila od Dęblina a Moskvy

teprve roku 1885. Po první světové válce a obnovení Polska byly opět sídlem

jednoho z vojvodství. Druhá světová válka přinesla německou okupaci

a masakr místní židovské komunity, jež tvořila téměř třetinu obyvatelstva.

Konec války však neznamenal konec utrpení: 4. července 1946

proběhl kielecký pogrom, kdy bylo z iniciativy prozatímní polské národní rady

zmasakrováno 37 židů.

 

 

Pamětihodnosti

 

 

                                                                                               

                             

      Biskupský palác Kielce                         Chrám Nanebevzetí Panny Marie Kielce

 
Nanebevzetí Panny Marie
 

Tento článek pojednává o události z dějin spásy. O největším mariánském

svátku pojednává článek svátek Nanebevzetí Panny Marie.

Nanebevzetí Panny Marie je podle učení katolické církve a pravoslavných

církví, událost v dějinách spásy, při níž byla Maria s tělem i duší vzata

do nebeské slávy. Protestanté událost odmítají s poukazem na skutečnost,

že se o ní Nový zákon vůbec nezmiňuje.

Mariině nanebevzetí jsou často zasvěcovány chrámy.

Svátek Nanebevzetí Panny Marie:

Svátek Nanebevzetí Panny Marie je v některých křesťanských církvích nejdůležitější mariánský svátek, který se slaví 15. srpna. Vyjadřuje, že Marie jako matka Jeíše Krista již dosáhla života „v dokonalé a oslavené tělesnosti“, to jest jako individuální osoba. Toto učení vyznává římskokatolická církev, pravoslavné církve a část církví anglikánské tradice. V římskokatolické církvi je papež Pius XII. vyhlásil roku 1950 jako dogma.

Svátek Nanebevzetí Panny Marie v umění:

                            

   Peter Paul Rubens: Nanebevzetí (1626)   El Greco, Nanebevzetí: P. Marie (1577)