Mezinárodka v polských Kielcích 19.11.2011
Na Mezinárodní výstavu psů jsme se vydali v sobotu ráno kolem sedmi hodin.
Posuzování jsme měli být až ve dvanáct hodin,jak jsme měli uvedeno na
zvacím listu. Uvedený čas posuzování, je " informace k nezaplacení ", hlavně
pro ty co jedou zdaleka. Z Ostravy to máme jen nějakých třista kilometrů.
Jeli jsme přes Bielsko Bialou až za Katowice, po silnici první třídy a dále
přes Zawiercie a Jendrzejów až do Kielcu, po místních okreskách, kde jsme
projížděli kolem několika kilometrů dlouhých staveb nových silnic. I okolí
Kielcu je jedno velké staveniště.
Výstava se konala v překrásném, prostorném, výstavním areálu
" Targi Kielce ". Sešlo se na 3400 psů z třiceti zemí a špiců kolem 27.
Nás posuzoval dánský rozhodčí Jens Utke Ramsing.
Posuzování bylo velice přísné, důkladné, měřily se výšky, počítaly zuby
a zase se šetřilo tituly.
Nell Exc. 1 Ronny Exc. 1
Poláci opět nezklamali vynikajícím a chutným bufetem a tak posilnění
jídlem, jsme se po výborném obědě i když bez titulu, vydali na cestu zpět.
Domů jsme dorazili až pozdě za tmy...........
Dějiny města Kielce
První zmínky o osadě jsou z roku 1081. Roku 1171 zde vznikla kapitula,
v následujícím století bylo místo tak jako mnohá další zničeno nájezdem
Tatarů. Městská práva byla Kielcům udělena roku 1364.
Město nejvíce prosperovalo v období renesance, jednak díky obchodu,
jednak díky místním nalezištím kovů. Během třicetileté války však bylo
město zničeno, což dokonala švédská vojska roku 1655. Po dělení Polska
připadly Kielce zprvu Rakousku, od roku 1815 pak byly součástí
carského Ruska. Díky Stanislavu Staszicovi zde r. 1816 vznikla první vyšší
technická škola v Polsku a město se rozvíjelo.Přesto však přišlo roku 1848
o status sídla gubernie a železnice sem však dorazila od Dęblina a Moskvy
teprve roku 1885. Po první světové válce a obnovení Polska byly opět sídlem
jednoho z vojvodství. Druhá světová válka přinesla německou okupaci
a masakr místní židovské komunity, jež tvořila téměř třetinu obyvatelstva.
Konec války však neznamenal konec utrpení: 4. července 1946
proběhl kielecký pogrom, kdy bylo z iniciativy prozatímní polské národní rady
zmasakrováno 37 židů.
Pamětihodnosti
- Palác krakovských biskupů (1637–1641), dnes sídlo muzea
- Katedrální bazilika Nanebevzetí Panny Marie (12. století, přestavěna v letech 1632–1635 a později v 19. století)
- barokní kostel Svaté Trojice (1640–1644)
- romantický zámeček Tomasze Zielińského (1846–1858)
- staré městské tržiště (18. století)
- muzeum Stefana Żeromského, který zde navštěvoval gymnázium
- Kielecká synagoga
- pět geologických přírodních rezervací v prostoru města
- Rezervace Kadzielnia (bývalý lom, kde se natáčely některé východoněmecké westerny)
- Svatokřížské hory
Biskupský palác Kielce Chrám Nanebevzetí Panny Marie Kielce
Tento článek pojednává o události z dějin spásy. O největším mariánském
svátku pojednává článek svátek Nanebevzetí Panny Marie.
Nanebevzetí Panny Marie je podle učení katolické církve a pravoslavných
církví, událost v dějinách spásy, při níž byla Maria s tělem i duší vzata
do nebeské slávy. Protestanté událost odmítají s poukazem na skutečnost,
že se o ní Nový zákon vůbec nezmiňuje.
Mariině nanebevzetí jsou často zasvěcovány chrámy.
Svátek Nanebevzetí Panny Marie:
Svátek Nanebevzetí Panny Marie je v některých křesťanských církvích nejdůležitější mariánský svátek, který se slaví 15. srpna. Vyjadřuje, že Marie jako matka Jeíše Krista již dosáhla života „v dokonalé a oslavené tělesnosti“, to jest jako individuální osoba. Toto učení vyznává římskokatolická církev, pravoslavné církve a část církví anglikánské tradice. V římskokatolické církvi je papež Pius XII. vyhlásil roku 1950 jako dogma.
Svátek Nanebevzetí Panny Marie v umění:
Peter Paul Rubens: Nanebevzetí (1626) El Greco, Nanebevzetí: P. Marie (1577)