Na Krajskou výstavu psů do Dolního Benešova jsme vyjeli v neděli, za krásného počasí. Je to pouhých dvacet kilometrů od Ostravy. Výstava se konala jako každý rok na stadióně na okraji Benešova. Po příjezdu jsme se zdrželi u vchodu. Pořadatelé u vstupu řešili problém špatně zařazené fenky návštěvníce, která přišla před námi. U našeho kruhu už bylo posuzování v plném proudu. Paní  Veverková to brala důkladně a tak to šlo raz - dva - tři.

Nás posoudila takto:

RONNY        V1      Vítěz třídy mladých

NELL            V1      Vítěz třídy

A taky něco z historie.

DOLNÍ BENEŠOV

    Mocný šlechtický rod Benešoviců, z něhož pocházeli slavní páni z Kravař, zvěčnil své jméno v osadě, připomínané poprvé v listině z r. 1312. Benešov se stal významným panským sídlem, protože moravský markrabě Jan Jindřich prostřednictvím svého tchána, opavského vévody Mikuláše II., dohodl v r. 1371 jeho směnu za hrad Drahotuš u Lipníka n. B. Významný rod pánů z Drahotuš do Benešova přišel následujícího roku.Jan z Benešova jako první volený zemský komorník jednak přispěl k tomu, že se opavské zemské desky vedly od r. 1424 česky a jednak se stal ručitelem náboženské svobody. Korvínova křížová výprava proti stoupencům krále Jiřího z Poděbrad a následná dočasná uherská nadvláda přinesla i Benešovu značné škody a vyčerpání. Proto Drahotušové vymohli na králi Vladislavovi Jagelonském 9.4.1493 povýšení Benešova na město s udělením práva jarmarku a týdenního trhu. Město dostalo právo pečetit zeleným voskem a v erbu mělo štiku držící plotici v tlamě. Drahotušové osvobodili měšťany od robot a poskytli jim právo vařit pivo. Koncem 16.století vymřeli po meči a následnické právo v dědictví r. 1594 rozhodnutím zemského práva opavského přešlo na pokrevně příbuzné Šípy z Bránice. Dle karolínského katastru na dolnobenešovském panství bylo r. 1721 13 vrchnostenských zahrad a mlýn o čtyřech složeních, 1 mlýn, 1 krčma a 10 rybníků nejvíce na celém Opavsku.                                        V roce 1890 byla v Benešově postavena továrna D.J.Holuschi jako strojírna, slévárna a výrobna obráběcích strojů. Rothschildové zde vybudovali elektrárnu. Po připojení Dolního Benešova k ČR mělo r. 1921 město rozlohu 1074 ha, 241 domů, školu z r. 1837, 3 hostince a Koskovu pilu. Záhy zde vznikl odbor Matice opavské, byla založena mateřská škola Matice opavské a živnostenská pokračovací škola Matice opavské. Moravskoslezská armaturka se stavěla v letech 1949 - 1953 a pro ni v r. 1951 byla postaveno podnikové sídliště Osada míru.

Do seznamu kulturních památek byl zařazen již výše zmíněný zámek se zámeckým parkem, kostel sv.Martina, přestavěný r. 1747 s věží z r. 1860, kostnice z 18.století, pseudogotická kaple od F.Exnera z Brém, barokní socha Immaculaty z r. 1784 na náměstí Cypriana Lellka.